Takto přeci nemohu skončit... Ne... Já musím jít dál a ochránit ji... *hledíc do kaluže krve pod jeho tělem šeptal tato slova a cítil, že ho ruce dlouho neudrží* Omlouvám se... Nedokázal jsem to... *podlomily se mu ruce a po dopadu na zem nabral jeho oděv rudou barvu*
Whaa... *zívl Hyutaro, který se právě probudil a vstal z postele ,, došel k oknu a rozhrnul závěsy, aby si prohlédl ulici probouzející se do nového dne ,, odešel od okna k šatní skříni a převlékl se, následně vyšel na chodbu a došel ke schodům do přízemí, jakmile sešel po schodech dolů, tak pozdravil rodiče a sestru jež snídali v jídelně a po snídani se vydal do školy* Hyu! *ozvalo se za Hyutarovími zády* To na mě nemůžeš chvíli počkat? *Hyutaro se otočil, aby zjistil kdo na něj mluví, ačkoliv to moc dobře věděl, neboť tuto osobu moc dobře poznal po hlase* Nazdar Kibo. *pozdravil příchozího bělovlasého chlapce, který k němu šel* Já myslel, že jsme byli domluveni, že na mě budeš čekat před domem... *vytkl Kiba Hyutarovi* Promiň... Nějak jsem na to zapomněl. *řekl Hyutaro s úsměvem Kibovi a společně šli do školy ,, Kiba s Hyutarem chodili na stejnou školu a to na střední školu Mayato ,, o této škole se říkalo, že je jedna z nejprestižnějších škol v zemi a většina studentů této školy jsou děti zbohatlíků a přední smetánky země, což ovšem neplatilo ani o Hyutarovi, ani o Kibovi* Nepamatuješ se, ve které třídě začínáme dnes? *optal se Kiba Hyutara, snažíc se vzpomenout na to, jaký předmět mají mít první hodinu* To si bohužel nepamatuju... *pronesl Hyutaro a došel k jedné ze svých spolužaček, která stála u vchodu a povídala si s nějakou jinou dívkou* Ehm... Yrse? *oslovil dívku* Jmenuju se Rheza idiote! *pronesla naštvaně dívka a svou školní taškou udeřila Hyutara do hlavy* Chodíme spolu už dva roky do třídy a sedím o lavici před tebou, tak by jsi si to mohl zapamatovat, ne? No jo no... Tak promiň. *omluvil se Hyutaro a snažíc se dívku neurazit se opatrně zeptal, jestli neví, v jaké třídě se bude odehrávat jejich první hodina ,, tato věta se však neobešla bez dalšího Rheziného útoku, neboť ji Hyutaro pronesl zhruba takto: Hele Hezro, nevíš kde máme první hodinu? ,, poté, co se Hyutarovi podařilo utéci od Rhezi se vrátil ke Kibovi a pokynul mu, aby pokračoval k učebně 2 F, což byla také jejich kmenová třída ,, po běžném školním dni se v pozdních odpoledních hodinách vracel Hyutaro domů, ale tentokrát nedoprovázel Kibu jako obvykle, neboť musel z nějakého důvodu zůstat Kiba ve škole* Rheza... Rheza... Mohl bych si to už zapamatovat... Je to přeci jen milá dívka... *vybavil se mu Rhezin výraz když ho mlátila školní taškou* ...někdy... *doplnil k jeho předcházející větě a pokračoval dál domů, ovšem protože nedoprovázel Kibu, tak se rozhodl zkrátit si cestu přes park ,, u fontány v parku zahlédl plačící děvče a protože nepospíchal domů, tak se rozhodl dívce pomoci* A-Ahoj... Můžu ti nějak pomoci? *dívka zvedla svůj obličej a slzy ji odkapávaly z obličeje na zem* Já... Já jsem se tu ztratila... *vždyť vypadá jako moje spolužačky, tak jí nemůže být méně než patnáct... pomyslel si Hyutaro* Amm... A kde bydlíš? *dívka sdělila Hyutarovi adresu kde bydlela a ten se ji rozhodl doprovodit domů ,, po cestě si vyslechl příběh o tom, jak se dívka rozhodla si cestu zkrátit přes park a díky své neznalosti se v parku ztratila* Tady to už poznávám... Tudy je to kratší. *ukázala na uličku mezi domy dívka a zatáhla Hyutara za ruku, aby šel za ní ,, Hyutaro ji následoval a když už procházeli uličkami dobrých deset minut, tak se Hyutaro zeptal, zda-li si je dívka jistá, že ví kde jsou* Ovšem že vím... *pronesla dívka a otočila se na Hyutara* A víš ty kde jsme? *zeptala se a Hyutaro jí naznačil pohybem hlavy, že nemá nejmenší tušení* Dobře... Tak to mi odsud neutečeš... *pronesla dívka a aniž by Hyutaro cokoli očekával, tak se k němu dívka rozeběhla a rudě se jí rozzářily oči* Co to sakra... *stihl jen pronést Hyutaro když uviděl šílený výraz na tváři dívky, kterou ještě před malou chvílí doprovázel domů ,, před Hyutarem se objevilo světlo a to následně odrazilo dívku o několik metrů dále* K-Kibo? *řekl Hyutaro hledící na osobu, která se objevila ve světle před ním* Eh... Promiň, to ti později vysvětlím. *řekl s úsměvem Kiba a pohlédl na dívku, která se mezitím zvedla ze země* Tenhle je můj... Najdi si svého, nebo tě roztrhám na kusy... *řekla dívka Kibovi a pomalým krokem se rozešla k Hyutarovi* S tím si musím dovolit nesouhlasit. Primárně je to můj dobrý přítel a nehodlám ho věnovat něčemu takovému jako jsi ty... *dívka se rozeběhla proti Kibovi a ten proti ní nastavil pouze svůj telefon, ze kterého vylétl silný proud oslnivého světla, který zasáhl dívku a srazil ji znovu na zem* Můžeš být sebevíce silnější, ale můj Seika ran'nā neporazíš... *dívka ač naštvaná si prohlédla své potrhané oblečení a popáleniny, které způsobilo světlo na jejím těle* Já se vrátím! *řekla výhružně dívka a se značnými obtížemi utekla ,, Kiba schoval svůj telefon do kapsy u svých džín a došel k Hyutarovi* To bude na delší vysvětlování... *Kiba doprovodil Hyutara k němu domů a sám ho následoval dovnitř, neboť věděl, že dnes bude dlouhá noc plná vysvětlování*
